Moje cesta k Thermomixu 

Za všechno může Lůca:) Hledala způsob, jak změnit svůj stravovací režim a přidat do svého života více pohybu.  A při našem úvodním setkání jsem se také dozvěděla, že Luci vlastní zázračný hrnec. Rozhodla jsem se jí ulehčit vaření a sestavit její první jídelníček plný receptů z Thermomixu. A už jsem se vezla na vlně wow, aha, hmmm, no to není špatné, aha, i tenhle recept tam je, ty jo... prostě super. Prosím? Hrnec vše zváží, nastrouhá, nakrájí, orestuje, uvaří, zamíchá, rozmixuje? A to jako fakt? Hmmm, zajímavé. Ale už jsem měla pár pomocníků a tak jsem se dál nepídila. Lucie byla spokojená, a já objevila něco nového.

Další mé setkání s hrncem už bylo osudové. A možnost vyzkoušet si Thermomix byla nabídka, která se neodmítá.:) A tak jsem zkoušela, vařila, pekla a postupně se zamilovávala. A ano,  často jsem měla pocit, že s ním nic není nemožné. Mandlová mouka, kešu máslíčko, ghíčko, granola, jemný humus, celozrnná bagetka nebo mrkvový chléb, bylinkové pesto, bílý jogurt, jemná krémová polévka nebo rychlý ovocný či zeleninový nápoj, italská, asijská kuchyně.... pořád jsem jenom vařila a málo spala.:) Ještě jsem musela vyzkoušet tohle a tamto… A stále bylo na stole něco nového, neokoukaného…

Byla jsem nadšená z funkcí plánování vaření, nákupním seznamem a vytvářela si svoje kolekce receptů - pečení pro děti, saláty, krémové polévky, sladké snídaně... a postupně jsem začala prodávat své stávající pomocníky - smoothie, šlehač, odšťavňovač, robota na těsto, pekárnu... Zůstal mi jeden pomocník a to Thermomix, kterému jsme domácky začali říkat "Lojzík". Své místo na kuchyňské lince si plně zasloužil. A já věděla, že to bude miláček nás všech. Byla jsem zamilovaná až po uši... 

A když přišla nabídka ze strany Vorwerku o spolupráci, neváhala jsem. Dělat, co máš rád, znamená být svobodný. Mít rád, co děláš, znamená být šťastný. 

Pohyb a pestrá strava jsou součástí mého života. 

Lojzík mi každý den sekunduje, posouvá mé hranice, šetří čas i peněženku, a já si ho hýčkám a opečovávám…